blog@jiripisa.net

JetMinds se nam pomalu (ale jiste) rozrusta a otvirame novou pobocku v Ostrave. Pokud jsi z Ostravy, ci jejiho blizkeho okoli, a zajimaji Te technologie jako Java EE, Ruby / Ruby On Rails, pripadne PHP, pokud rad cestujes a bavis se ze zakazniky, nebo pokud mas zajem se naucit, jak funguji enterprise aplikace od Vendava ci Ariby, ozvi se nam na jobs[zavinac]jetminds.com, protoze prave Tebe hledame, abys nam pomohl s rustem nejlepsi ceske IT spolecnosti :). Plne zneni inzeratu je zde.

Cim je prezentace nudnejsi a cim vic pretahuje, tim je vetsi pravdepodobnost, ze se na konci najde nakej picus s predpripravenym debilnim dotazem, kterym to natahne jeste o 20min.

Pokud by volba “buildovaciho” nastroje na projektu byla na mne, sahnul bych po Mavenu. A proc? Asi proto, jakym zpusobem resi zavislosti mezi moduly a projekty, asi pro uniformni vzhled projektu, ke kteremu vas tlaci a asi i pro to, ze se vlastne o build nemusite “skoro vubec” starat. Jsem ale na projektu, kde bohuzel uz volba “buildovaciho” nastroje probehla a padla na ANT. A prave zavislosti mezi projekty jsou zde nejvetsi slabinou celehou buildovaciho procesu. Marne jsem bojoval za pouziti mavenu. Bylo mi naznaceno a ja musel pochopit :), ze pro maven tu proste neni misto. Kolega mi tu ale ukazal relativne novy podprojekt ANTu - Ivy. Ivy je vlastne rozsireni ANTu o spravu zavislosti, tak jak to zname z mavenu, dokonce i primo maven repository vyuziva. Pokud i vy z jakehokoliv duvodu pouzivate ANTa a tise zavidite kolegum s mavenem, jak krasne si mohou definovat zavislosti, IVY je pro vas jasna volba

Az druhy tyden v Belgii jsem si udelal cas na mensi prochazku po centru Aalstu. Tady je par fotek.

Po dvou mesicich volna jsem nastoupil jako externi konzultant na projekt do belgicke spolecnosti Certipost, nedaleko Bruselu. Priznam se, ze zacatek, kdy jsem do Belgie vyrazil bez zajisteneho ubytovani jenom z letenkou a kreditni kartou byl docela krusny, ale dalo se. Samotny projekt vypada velmi zajimave. Jedna se o system na hromadne zpracovani dokumentu v elektronicke podobe a pouzivaji se relativne zajimave technologie jako JBoss, EJB3, Seam, JSF apod. Oproti Nokii jako ohromne plus vidim to, ze nedelaji externim lidem problemy se zapojenim vlastnich laptopu do site, takze si vesele muzu delat na macu. Celkove mi Certipost silne pripomina Cleverlance v dobe, kdy jsem tam pracoval.

Kdo z vas nevi, co to je Android, tak ani nectete dal, protoze pro vas by tahle zprava byla zbytecna. Pokud se ale chystate napsat si vlastni aplikaci pro tuto platformu, mozna se vam bude hodit DroidDraw, utilitka pro navrh uzivatelskeho rozhrani. Jednak si ji muzete spustit primo ve vasem webovem prohlizeci, nebo si ji muzete stahnout jako samostatnou aplikaci pro Windows, Linux ci Mac OS X.

Relativne dlouho jsem odolaval modni vlne skriptovaciho jazyka Ruby. Mozna proto, ze jsem pro Ruby nevidel zadne uplatneni, mozna mi bylo protivne neustale masirovani v IT mediich o genialnosti tohoto jazyka a mozna i diky mensi averzi vuci dynamickym jazykum, ktere pro svou jednoduchost umi udelat svuj kod necitelny i v tom nejlepsi IDE. Zaroven bych se strasne nerad priradil mezi tzv. “geeky”, kteri hlasaji, jak jsou stastni a uvolneni, kdyz mohou programovat v Ruby, protoze to mi uz prijde uchylny.
Prvnim impulsem k myslence se Ruby prece jen naucit, je jeho podpora v Mac OS X, konkretne v Leopardu. Ze Steve Jobs spolu s celym svym Applem kasle na Javu je zrejme z absence Javy v iPhonu, oznaceni podpory Javy v Cocoe jako deprecated nebo z teatru, ktery Apple predvadi, okolo Javy 6. Zato integrace Ruby do Mac OS X, “ScriptingBridge” pro Ruby a Cocou, nove vznikajici projekt MacRuby inicializovany Applem … to vse znaci vaznost, se kterou Apple Ruby bere, a musim rict, ze po prvnich nejistych kruccich ve svete Ruby, je tenhle jazyk pro ruzna udelatka v Mac OS X daleko privetivejsi nez pomaly AppleScript nebo osklivka Objective-C. Co si ted hlavne musim vychytat je dokumentace k pristupu ke tridam Cocoy a nejaky editor. Verim, ze to je ale jen otazka casu

Tak dneska se mi podarilo udelat prvni trik na poweriseru: slow-run-2-face-grind. 

Tak jsme se s Filem sesli v nasem novem studiu, dali pivko, dymku a pozvali hosta, aby nam pripomnel puvodni vyznam slova surfovat.

Pro original si muzete jit na jetcast.cz.

Nevydrzel jsem to a nechal se inspirovat Filem ke koupi tehle vychytavky.

Jedna se o uplne uzasne skakaci boty jmenem Poweriser. Ze zacatku se v nich clovek musi naucit hlavne chodit. Zkuste si jenom z obrazku predstavit, jak asi jsou vratke, a verte, ze jsou jeste tak 3x vratsi. Co ale treba z obrazku uz tolik zrejme neni, je jejich vyska. Ani kdyz tu napisu, ze stojite o 44 cm vys, tezko si clovek predstavi, jak je to vysoko, dokud na tom nestoji. Po chvilce balancovani a vrtklave chuze se muzete odvazit k lehkemu klusu, pri kterem je dulezite naucit se poradne zvedat kolena. Dneska mi stacilo dvoji skobrtnuti kopytem o zem a malem jsem se pos*al. Kdyz se naucite bez problemu behat, muzete se pustit do skakani na miste a predvadeni rady triku jako roznozky, salta apod. O tom ale az priste